Ať je každý den pro nás tím nejkrásnějším dnem roku 2023:-)
Normálnost? Co to je?
V posledním čase jsem se několikrát setkala s dotazem, zda dělám NORMÁLNÍ fyzioterapii.Každý si pod slovem normální jistě představí něco jiného.Tak se pokusím odpovědět přiloženým citátem. Přeji všem klidný, laskavý a i radostný předvánoční čas. J.S.
OHRÁDKY ANO ČI NE
Časté věty maminek: – nemůžu v klidu na toaletu, umýt se a už vůbec ne se upravit – když vařím, tak se stále ohlížím, co dělá moje dítě – nemůžu se v klidu ani najíst – mám pocit, že den nemá ani začátek a ani konec – jedu non stop – pořád jen hlídám, aby se něco nestalo – jsem z toho už unavená, zavírám oči pomalu už i na procházce – kdy už se zklidní a zůstane alespoň chvíli na jednom místě – naše děťátko je neklidné, nemůžu ho vůbec dát od sebe – atp Každá máma má od přírody darovanou neuvěřitelnou sílu na zvládnutí života s dětmi. Určitě i tátové, babičky a dědečkové oplývají podobnou silou. Ale i tak silná síla může jednoho dne zeslábnout a vídávám to v ordinaci docela často. Při takovém zeslábnutí je v nepohodě nejenom ten, který se stará, ale časem i ten, o kterého je staráno. A proč toto píšu? Protože se občas stává, že někdo přijme názory druhých bez ověření. Když se maminek zeptám, proč si na takové případy jako je vaření, otevření pošťákovi či návštěva toalety nepořídí ohrádku, dostávám dost podobné odpovědi: „Četla jsem, že dítě má z ohrádky trauma jako z vězení.“ „Slyšela jsem že to nemáme dělat, že bychom mu tím dali najevo, že se od něj oddělujeme.“ atd atd atd Stále mě moje poslání baví a stále se snažím respektovat odlišné názory. Stále se také snažím respektovat děti v jejich jedinečnosti a podporovat rodiče v nalezení a udržení si jejich síly. Z mého pohledu neexistuje jeden recept na všechny děti a mám-li volit mezi rodičem, který si nevědomě celodenním „zapojením“ ubírá sílu nebo mezi občasným chvilkovým pobytem děťátka v ohrádce, volím druhou variantu! Milé maminky, někde i tatínkové, bude-li vaše dítě cítit vaši lásku, bezpečí domova, váš klid a vaši plnou sílu, pobyt v ohrádkovém „pomocníkovi“ mu rozhodně neublíží!!!!!
JEDINEČNOST FYZIOTERAPIE DĚTÍ
JEDINEČNOST FYZIOTERAPIE DĚTÍ Fyzioterapie malých miminek není složitá!!! Jen je velmi důležité vědět, že žádná metodika, tudíž ani žádný cvik či poloha se nemůže hodit na všechna miminka stejně!!!! Proč to píšu? Za předlouhá:-) léta mojí cesty provázení dětí a jejich rodičů, bych mohla pojmenovat období, kdy byla dětská tělíčka ovlivněna různými neblaze působícími pomůckami. Takže jen namátkou zmíním třeba – období chodítkové, počítačové, mobilové, kyblíkové, odrážedlové, období klouzavých podlah…. Téměř vždy je na dětech (kolegové, kteří dělají s dospělými, to mohou napsat určitě i o svých klientech) poznat, z čeho že plyne ten „problém“, se kterým se dostavili na fyzio. Ani teď tomu není jinak. Nyní je to období, které by se dalo nazvat „Jak porouchat dokonalost dětí pomocí internetu“. I když internet a jeho různé složky jsou jenom nosičem těchto neideálních návodů. Snažně prosím všechny rodiče, věřte tomu,, že „Návod na děti“ máte v sobě. Ptejte se sami sebe, jak byste se cítili v dané situaci, kdybyste byli vaše miminko, zkoumejte, objevujte svoje dítě stejně tak, jako ono objevuje svět. Nelekejte se, nestrachujte se a učte se číst ve svých dětech. Učte se je poznávat v klidu, doma, v prostoru, kde je děťátko zvyklé. Tak to dělali rodiče po celý čas co je lidstvo na planetě. Život mě učil a učí ctít a respektovat jedinečnost dětí i jejich rodičů. A v posledním čase je mi tak trochu smutno, když řešíme s rodiči, že to, co nakoukali na netu zrovna pro jejich miminko vhodné není. Je nezbytné vědět, že ten člověk za kamerou nevidí vaše dítě, nemá ho tzv v rukách, nevidí jeho reakce!!! A tak, když už budete potřebovat pomoci radou, najděte si někoho, kdo dětem opravdu rozumí, kdo je respektuje a kdo bude respektovat i vás. A nemusí to být vždy fyzio, klidně to může být třeba i vaše babička. To, že je někdo dětská fyzio neznamená, že musí automaticky dětem rozumět a to, že někdo vychoval 5 dětí, taky nemusí být zárukou znalostí. A jak to poznat??? Používejte to, s čím se všichni rodíme, intuici – tzv.selský rozum. Nenechte si nakukat, že jste mladí a proto to nemůžete znát, nenechte si nakukat ani to, že jste „staří“ rodiče a že jste moc úzkostliví. Nenechte si nakukat nic a to ani ode mě!!!:-) Ve své knížce jsem často zmiňovala „Důvěřuj, ale prověřuj!“. Stále to platí a ještě bych k tomu dodala: „Ať už se děje cokoliv VĚŘ V SEBE A VE SVÉ DÍTĚ!!!“ Přeji pohodové dny vám všem J.Skalová
Přehřátí miminek v nosítku
Přehřátí miminek v nosítku Přeji krásný letní čas nám všem. Některým z nás bývá často v létě horko. Jsme dospělí a většinou si umíme oblečení, pití, sprchu či jiné osvěžení vytvořit pro sebe tak, aby se nám ulevilo. A i tak to někdy bývá fuška! Co ale ti nejmenší? Dokážeme to odhadnout i u nich? Dokážeme jim co nejlépe přizpůsobit oblečení, pití, stín, klid a i ostatní „letní“ potřeby? Tak, jako nemá miminko po narození hotové zakřivení páteře, vyvinutou jemnou motoriku, zcela posílené okohybné svaly apod, tak nemá hned „hotovou“ svoji termoregulaci. A to, jestli bude v budoucnosti, mimo jiné, zimomřivec, či mu bude stále horko, do velké míry závisí na tom, jak my budeme opečovávat jeho „tepelný prostor“. V nosítku má teplo ze dvou stran – z jedné strany z nás a z druhé strany z látky, ze které je nosítko ušito. Vím o několika případech přehřátí miminka i v zimě, kdy byly rodiče s dětmi v nosítku na plese. To teplo, které my dospělí při tanci vytváříme, spolu s většinou neprodyšnou látkou nosítka, udělalo své! A podobné je to v létě! Opět se přimlouvám za prostor v kočárku, kde to větrá a kde má navíc dítě možnost SVOBODNÉHO pohybu. Ano, nás možná kočárek omezuje, ale neměly by naše děti být na stupínku výš před naším pohodlím???