Botky, boty, botičky, tak nějak potřebujem skoro život celičký. Však pozor co na nožky své si dáme, důležité je, zda své tlapky důvěrně už známe. Poznat své nohy není věda, ale poznat ty správné boty v obchodě, och běda, běda. Tak přeji dětem i nám všem, aby náš rozum byl při výběru botek vždy osvícen! …
Taktnost dotazů Občas si u mě maminky popláčou, občas zahudrají, že je to k nevydržení. Tatínkové někdy mlčí, někdy hudrají. Je ale zvláštní, že mnoho z nich se bojí zasáhnout, aby se tazatele nedotkly nebo aby byl prostě jen klid. A proč že ta nepohoda? Kvůli netaktním dotazům, kterým bývají partneři/rodiče, občas vystaveni. Stále se …
Může pomoci kranio, ale někdy pomůže i víla K tomuto psaní mě přivedl článek, který jsem si s velkým úsměvem přečetla na fb stránkách „Můj život v gangu“. Mimochodem, kdo se chcete pobavit, doporučuji Mimo jiné se tam píše jak slečna Colombová ráno na toaletě tlačila až ji rudla hlava. Proč asi? Nejspíš nechtěla jít …
Kraniosakrální terapie, vyprazdňování a víly:-) Pokračovat ve čtení »
Dnes jsem si vzpomněla na jednu cestu ze školky. S mojí milovanou vnučkou máme jeden den v týdnu „vyzvedávací“. Já přijdu mezi dveře, pozdravím a zeptám se: „Je tu někde moje sluníčko?“ Zevnitř se většinou ozve: „Tady jsem babičko a půjdeme dnes zase do kavárny?“ Paní učitelka vykulí oči, protože netuší, proč že já to …
Ať už jdu životní cestou s jedním nebo s pěti dětmi, sama nebo s partnerem, vždy je dobré si uvědomit, že i za rohem je ta cesta stále moje a to ať už se mi to líbí nebo ne. A že jsem to já, kdo svým myšlením ovlivňuje, jak se mi po ní šlape. …
