Zkouška tří sít a laskavý nadhled Poslední dobou se dost často stává, že se mi některé větší děti svěřují s tím, že je bolí některé řeči, které o sobě zaslechly a že jim to říkala nejlepší kamarádka či kamarád. Je toho nyní víc a je to možná i tím „nešikovným“ děním, které ve společnosti v tento čas žijeme. V úvodu  se na mých stránkách můžete dočíst, že není člověk ten, aby se líbil lidem všem:-). Jistě to znáte všichni a také víte, že nejúčinějším lékem jak nevnímat  „nutné předávání nenutných informací“, je to vůbec neřešit!!! Mám ráda povídání, které sem přikládám a které vždy dětem nabídnu. Třeba se bude hodit i někomu z vás:-) Přeji nám všem laskavý nadhled, zdraví a pohodu. Jana     Sokrates byl vysoce uznávaný pro svou moudrost.  Jednoho dne za ním celý nadšený přiběhl jeden jeho známý a řekl: „Sokrate, víš, co jsem právě slyšel o jednom z tvých přátel?“ Sokrates odvětil: „Předtím, než mi to řekneš, chci, abys prošel zkouškou tří sít.“ „Zkouškou tří sít?“ „Správně,“ pokračoval Sokrates. První se jmenuje PRAVDA. Jsi si naprosto jistý, že to, co se mi chystáš říct o mém příteli, je pravda?“ „Ne,“ odpověděl muž, „jen jsem to zaslechl.“ „V pořádku,“ řekl Sokrates. „Takže nevíš, jestli to pravda je, nebo není. Nyní vyzkoušíme síto DOBRA. Je to, co mi chceš říct o mém příteli, něco dobrého?“ „Nikoli, právě naopak…“, odvětil muž. „Takže,“ pokračoval Sokrates, „chceš mi o něm říct něco špatného, ​​i když si nejsi jistý tím, jestli je to pravda?“ Muž jen pokrčil rameny. Sokrates pokračoval. „Ještě stále můžeš uspět, protože je zde síto UŽITEČNOSTI. Bude to, co mi hodláš sdělit, pro mě užitečné?“ „Vlastně ani ne…“, odvětil muž. „Takže,“ konstatoval Sokrates, „pokud to, co se mi chystáš povědět, není ani pravdivé, ani dobré, a dokonce ani užitečné, tak proč mi to vlastně chceš říct?“ Muž se otočil a zahanbeně odešel.  

„Covidové“ držení těla:-) Vážení a mílí všichni, kteří jste součástí života dítek školou povinných:-). Nechci vám přidělávat práci. Už tak máte  s domací výukou naloženo víc, než je milo a zdrávo. Jen mám velikou prosbu – zkusme najít formou hraní, legrace a zapojení celé rodiny cestu ke „znovuvzpřímení“ těl i duší našich dětí. Klidně bych mohla napsat další knihu o tom, jak některé změny v našem společenství dokázaly vstoupit do pohybového vývoje dětí ne zrovna přívětivou formou. Když  kdysi dávno přicházely do módy plovoucí podlahy, objevila se „infekce“ nelezoucích“ batolat. Když se začala na trhu objevovat hopsadla a odrážedla, přibyl nesmírný počet dětí s vbočenými kotníky, s koleny do x… a tak by se dalo pokračovat dál a dál. Nyní mívám ve své ordinaci nezvykle velký počet dětí s asymetrickým a ochablým držením těla. Asymetrie se objeví snadno při dlouhodobé výuce z počítače. Málokdo totiž dokáže myslet na držení těla, když se musí už tak dlouho soustředit na tak podivnou výuku. A většinou si každý sedá do své navyklé polohy. A protože takto, bez větších změn a většího pohybování se, sedí po většinu dne, otiskne se to i do držení těla. Další, co lze přečíst z držení těla je unavenost či otrávenost z dění kolem nás a to nejenom u dětí, ale i u vás, rodičů. No řekněte sami, když vám někdo stále nakládá úkoly, zákazy a příkazy, máte chuť se držet vzpřímeně? Asi ne. Tak co s tím? Máte-li prostor v bytě střídejte sed na míči se sedem na různých židlích. Nechte vaše děti válet sudy několikrát během dne, procvičujte ramena, paže, hlavu, poskakujte s nimi, házejte si s míčem. Proložte to všechno jednoduchými dechovými cviky, choďte co nejvíc ven, tancujte, zpívejte……Prostě tělo udržujte v pohybu  ať má  víc sil a chuti do života:-) Vymyslet si pohybové aktivity i v malém prostoru není problém. Některé šikovné návody na pohybové hry můžete najít na You tube. Trochu obtížnější je v tomto čase probudit v nás samotných radost, sdílet ji a nakazit s ní i ostatní, ale určitě všichni víte a znáte, že cokoliv děláte s radostí má vždy větší úspěch, než když se to musí! Radost máme všichni ve svých srdcích, hledejme ji , objevujme ji a nevzdávejme se! Věřme, že naše děti, i my samotní za ten kousek námahy při hledání, stojíme!  Jana PS: A kdyby se stalo, že budete mít pocit, že už nemůžete, vzpomeňte si na čmeláka:-) PS2: Dozvěděla jsem se, že se čmelákem je to ještě trochu jinak, tak přidávám vysvětlení:-) „Pokud bychom se na let hmyzu dívali očima aerodynamiky letadel, nebyli bychom nikdy schopni jej vysvětlit a čmelák by opravdu létat nemohl. Vynikajících letových vlastností dosahuje hmyz pouze díky pohyblivým křídlům, jež využívají víry při nestacionárním obtékání a velmi malé hodnotě Reynoldsova čísla. Tehdy převažuje vliv vazkých sil nad silami setrvačnými. Létat znamená vytvořit vztlak a tah. Vztlak působí proti zemské tíži, tah umožňuje pohyb vpřed.“ Tato informace ovšem nemění nic na tom, že my, jako lidé, můžeme mít od Vesmíru dán taky nějaký ten Vztlak a Tah a že když si nepřipustíme, že něco nejde, řešení se vždycky najde!

Něco málo ze zimních rodičovských radovánek:-) Převzato z fb stránek „Můj život v gangu“, které doporučuji  ku shlédnutí a k odlehčení někdy zkouškami testovaného rodičovství:-)   Krátké pojednání na téma ZIMNÍ VÝLETY. Zimní výlet je brácha od letního výletu. Nedejte se však nachytat. Na letní výlet si vezmete pití a náhradní kraťasy. Na zimní výlet vezmete: čaj, čaj, černou kávu, čokoládu, svačinu, rukavice, čepici, oteplováky, svetr, sáňky,… Do stejně velkýho batůžku jako v létě . Oblíkáte celej gang, zatímco sami už se potíte v kousavým svetru, abyste pak nezdržovali. Stejně pak zdržujete. Jste zpocený a musíte se vydejchat. Čůrat se Columbové chce jedině venku, když je kompletně navlečená v kombinéze, často spustí i planý poplach, zřejmě jí dělá radost vidět jak matce rudnou a upadávají prsty, páč v rukavicích není prostě schopná ji svlíct Sáňky s dítětem váží mnoho, na Dýdý není spoleh, táhne je nekoordinovaně, trhavě a hryže ten provaz. Sníh a led jsou skvělí kámoši na hraní, dokud nezalezou za oděv. Pak to řešíte vy a je fuk že doteď jste bejvali za zmrzlou fňuknu výletu vy. Trpte tiše . Cestou zpět vám to všechno usne v autě. Nabírají nový síly, takový ty co vám budou chybět hned jak dojedete domů . Musíte ještě vybalit. Muhehe   Dovětek Fyzio-Vltavínek pro rodiče: Vše provádět vědomě, s radostí a s láskou k sobě samým. Nutno se radovat i ze zaseklého zipu a pod, protože při vzteku neproudí krev plynule a pak může být na některou část těla zima. A až budete, byť jen chvilku odpočívat, promítněte si tu náramnou radost všech, kteří se zimního výletu zúčastnili. Zahřeje vás to a posílí na další akce:-)

Důvěřujte v sebe i ve vaše děti Milí rodiče, prosím vás, neobávejte se dětské fyzioterapie. Tato slova píšu na přání některých z vás, kteří ke mně se svými dětmi chodíte a kteří jste sami zjistili, že vše je jinak, než vám bylo předkládáno. Já vím, že mnozí jste pod tlakem informací z různých zdrojů, ale dětská fyzioterapie opravdu není věda a děti u ní mohou být naprosto v pohodě. Většinou totiž není nutné cvičit složité techniky, ale co je nutné, je dokonalé propojení mezi vámi a vaším dítětem. Toto propojení vám umožní být mu dokonalými průvodci v jeho objevné cestě životem. Budete-li v pohodě vy, bude v pohodě i vaše děťátko, budete-li věřit sami sobě, že tak jak jste – jste dokonalí rodiče, budete věřit i svému dítěti a vše bude mnohem lépe plynout ke zdárnému výsledku. Dětská fyzioterapie by měla být laskavým provázením ke zdravému celkovému vývoji dítěte, ale i laskavým repektováním jedinečnosti nejenom těch malých, ale i těch dospělých. Přeji nám všem dny plné pohody a radosti. J.Skalová