Jana Skalová se fyzioterapeutické práci s malými dětmi věnuje skoro 40 let. Je jí oddaná natolik, že na vlastním těle zkouší, jak se asi miminka v té které situaci cítí. Ví například, jaké to je sedět v nosítku. „Doporučila bych všem, kteří chtějí miminko dávat do nosítka, aby se do stejné polohy nechali pověsit sami. A budou vědět, jaké to je pro tělo a co to tělu přináší. Já jsem se nechala takto zavěsit kamarády horolezci, snažili se mi dát popruhy a všechno tak, jak je to u toho miminka. Ono to nejde nasimulovat přesně, jsem veliká, dětičky malinké. Ale já jsem to vydržela zhruba 5 minut a moje tělo říkalo ne,“ dělí se o zkušenost dětská fyzioterapeutka. Zkuste si to na vlastní tělo K tomu, abyste si vytvořili podobný zážitek, nemusíte shánět horolezce. Podle Jany Skalové postačí sedět na barové stoličce bez opory nohou. Nebo si sednout obkročmo na židli s vysokým opěradlem, opřít se hrudníkem i hlavou a někoho poprosit, aby vás chytil pod koleny a kolena zvedl nad úroveň sedadla židle. Takto sedí děti v ergonomických nosítkách. Když nosit, tak raději v šátku „Opravdu se přikláním k tomu nosítka raději vůbec nepoužívat. Když už něco na nošení, tak šátky a jen na nezbytně dlouhou dobu, na uspání, vyvenčení psa, rychlý nákup apod. Jestliže to ta maminka umí a rozumí tomu, mění úvazy, mění polohu miminka a její děťátko má pohlazení toho pohybu ze všech stran, tak ano. V nosítku je kolikrát i dlouhodobě, více než hodinu, jenom v jedné jediné, stále té samé poloze, a to mi přijde pro dítě opravdu málo,“ vysvětluje svůj postoj odbornice na fungování nejen dětského těla. Jak ale upozorňuje, ani nošení v šátku nemusí být pro miminko vždycky prospěšné, ideální je pro ně horizontální pozice v postýlce nebo v kočárku. S šátkem chůzí houpavou „Hodně se po Plzni pohybuji pěšky, pozoruji a u nosících maminek velmi často postrádám potřebnou houpavou chůzi, aby se nádherně houpala, promiňte mi to přirovnání, jako velbloud, a to miminko se houpalo s ní. Kolik těch maminek šoupe nohama, kolik jich dupe s tvrdým dopadem, takže i ta děťátka se otřásají, to může být obrovská zátěž na páteř, klouby i celé dolní končetiny… Částečně je to způsobeno tím, že chodíme po rovných chodnících, rovných podlahách. Znám i děti, které jsou hodně nošené a zádíčka mají v pořádku, ale ty žijí s rodiči třeba na Šumavě, tam je nerovný terén a chůze úplně jiná, než v městském betonu,“ připomíná dětská fyzioterapeutka. Následky nesprávného nošení Potíže s páteří nejsou jediným neblahým následkem nesprávného způsobu nošení nejmenších dětí. „Nošené děti mívají širokou chůzi, takovou jako do rozkročení, špičky oddálené od sebe,“ popisuje Jana Skalová, „z fyzioterapeutického hlediska jde o nezacentrované nejenom kyčelní klouby. Setkávám se s tím hlavně u dětí z nosítek, u šátkovaných méně.“ Tradice nošení dětí v české kotlině S nošením dětí se můžeme setkat nejen u domorodých národů Afriky, Asie nebo Ameriky, v minulosti bylo zcela běžné také na našem území. „Hodně jsem se zajímala o to, jak tady dřív ženy nosily děti. Neměly elastické šátky různých velikostí. Vzaly kus pevného plátna a to miminko si na sebe přivázaly, někdy zepředu, někdy zezadu, bylo to různé. Ale takový úvaz pevným plátnem, to nebylo nic příjemného ani pro jejich tělo,“ přibližuje svoje úvahy fyzioterapeutka, „takže i ve svém zájmu maminka nikdy nenechávala své děťátko dlouhodobě v jedné a té samé pozici. Ta žena navíc ještě pracovala na poli, v lese, v hospodářství, potřebovala mít naprosto zdravé tělo, zdravá záda. Proto miminko chvilku nosila vlevo, pak položila, chvilku vpravo, tak jak instinktivně cítila, že je to pro oba dobré. Určitě miminko nebylo příliš dlouhou dobu v šátku, jako jsou miminka dnes.“ Řiďte se svým srdcem a instinkty Vzájemná blízkost, doteky, klidné miminko bezprostředně vnímající svého rodiče a slyšící tlukot jeho srdce, snadnější kojení kdykoli je třeba. Jana Skalová dobře chápe důvody maminek pro nošení dětí. Jako nejlepší pro začátek vidí babyvak, ve kterém má miminko více prostoru a nehrozí jeho přehřátí. „Jenom prosím, nepoužívejte nosítka, používejte raději šátky a děťátko si naciťte. Mějte respekt k jeho zatím ještě neposílenému tělíčku, už není nadnášeno plodovou vodou, naplno na ně působí zemská tíže. Buďte pozorné a vnímejte všechny potřeby miminka. Tak jako cítíte, že chce nakrmit nebo pohladit, ucítíte i to, že vám říká: maminko, já už z toho chci ven. Řiďte se především svým srdcem a instinkty. Když budete rozumět svému tělu, budete rozumět i tělu svého děťátka,“ ujišťuje dětská fyzioterapeutka. zdroj: https://plzen.rozhlas.cz/detska-fyzioterapeutka-prosim-nepouzivejte-nositka-pouzivejte-radeji-satky

KNÍŽKA PRO RODIČE, PRARODIČE A PRO VŠECHNY, KTEŘÍ SI PŘEJÍ ZDRAVÝ POHYB SVÝCH DĚTÍ Tato knížka je o tom, jak se nestát „zbytečným“ pacientem nejenom na  rehabilitaci. Dočtete se v ní, jak by měl vypadat pohybový vývoj našich nejmenších, čím vším jim my dospělí můžeme nevědomě uškodit a jak tomu předejít. Jsou v ní zkušenosti moje, ale i zkušenosti rodičů a jejich dětí. Zatéměř 40 let svojí  praxe s dětmi vím, že kdyby byli dospělí lépe informováni, velké množství malých pacientů by na rehabilitaci vůbec nemuselo být.:-).