Každému miminkovskému i většímu klientovi provádím tzv. vstupní vyšetření:-). Kvalitu pohybu si ověřuji během všech návštěv. Vyšetření se nesestává z měření, polohových testů a pod. Děti ani rodiče mnohdy ani nepostřehnou, že mám vyšetřeno a že už vím vše, co potřebuji!
Vyšetřuji svýma očima už při vstupu do ordinace a rukama, až když si na mě dítě alespoň trochu zvykne a „pustí“ mě k sobě.
Napřed si chvíli povídáme, abychom se společně dopátrali k vědění, kde TO, s čím s vaším dítětem ke mně přicházíte, mělo počátek. Všechny fyzické potíže, a to i u dětí, mají někde svoji příčinu. Tu se pokusíme objevit a pak se budeme všichni společně ladit na vlnu cvičební či jiné pomoci pro vašeho potomka:-)
Snažím se co nejvíc respektovat jedinečnost dítěte i vás, kteří s ním budete „pracovat“.
Velmi vítám spolupráci celé rodiny.
Děti si zvu tak často, abychom včas podchytili jakoukoliv změnu a mohli na ní společně dál pracovat.
U miminek jsou intervaly častější, protože jejich vývoj, cca do doby samostatné chůze, je nahuštěný velkým množstvím nových dovedností a i za pár dnů se může změnit velmi mnoho.
U větších dětí záleží na „problému“, se kterým se ke mně dostaly.
Vše se ale odvíjí od naší společné domluvy.
Samozřejmostí je i telefonická konzultace mezi návštěvami. Vaše děti potřebují, abyste byli při cvičení s nimi v jistotě, takže jsem raději, když si zavoláme a daný „problém“ vyřešíme hned.
Mým velkým přáním je, že když už se „musí“ cvičit, aby to bylo alespoň trochu s radostí a s humorem. Aby to nebyl MUS, který chci já, rodiče nebo lékař.
U těch větších dětí je báječné, když cvičí celá rodina. No řekněte sami, jak se má dítě naučit dobře stát a sedět, když ti jeho nejbližší to sami neumí?:-)
U těch nejmenších si z celého srdce přeji, aby rodiče pochopili, že rehabilitace není za trest a že NIKDY není pro všechny stejná. Aby věděli, že doopravdy může být hrou, když k tomu oni tak přistoupí. Že u toho nemusí být pláč, ba naopak a že vše může probíhat „jen tak jakoby mimochodem“.
Když se cvičení stane příjemnou součástí dne, stejně jako krmení, přebalování, čištění nosánku, chování či mazlení, tak to dítě vůbec nemusí traumatizovat. Při těchto činnostech, je dobré vyhnout se litování. Svým hlasem a i svým vlastním prožíváním dítě podpořit, věřit mu, cvičením proložit celý den a provádět je na různých místech v bytě. Velmi přínosné je také dovolit i ostatním, aby se do této činnosti zapojili.
Doposud jsem se velmi často setkávala s rodiči, kteří umí svoje děti při cvičení „upovídat“ či „uzpívat“. Začala to kdysi dávno jedna maminka, která své holčičce při každé pozici zpívala jinou písničku. Ne, že by malá občas neměla nějaké hlasové připomínky, ale cvičení celkově probíhalo v harmonii a v pohodovém plynutí.
Když dokážete vnímat čistou podstatu dětské duše a máte k tomu ještě jako bonus spolupracující, vnímavé rodiče, může být celá fyzioterapie doopravdy jako pohodová a radostná součást dne.“
Prošla jsem spoustou kurzů, seminářů a školení se zdravotnickou i nezdravotnickou tématikou. Přečetla mnoho odborných knih o fungování lidského těla, o různých terapiích, o kvantové fyzice i o funkci naší duše.
Nejvíce mě ale naučil a stále učí Život sám.
Mohla bych zde vypsat všechny absolvované kurzy, osvědčení a certifikáty, které vlastním. Jsou to ale jen popsané papíry, které vůbec nevypovídají o tom kdo jsem a jak a s čím pracuji.
Když se mě zeptáte, jakou z fyzioterapeutických metod pracuji, odpovím Vám, že nejlepší metodou je pro mě ta, která dokonale vyhovuje mému klientovi a samozřejmě i těm, kteří s ním budou „pracovat“ a která. kromě dobrých výsledků, přináší všem zúčastněným alespoň trochu radosti.
Nikdy neléčila, neléčí a ani nebude léčit ta určitá metoda, byť by měla sebezvučnější název a reklamu!
Úspěšná léčba je vždy souhrou mnoha okolností a vlivů. Z mé zkušenosti nejvíc léčí Láska rodičů a rodiny vůbec. Důvěra rodičů, která si nenechá jen tak něco „nakukat“ a která věří! A zcela jistě i respektující a empatický přístup k dítěti a k jeho blízkým.
Každý terapeut, který cítí svoji práci srdcem a jako svoje poslání, si s postupem času vytvoří svůj způsob terapie. Prolne všechny svoje znalosti a zkušenosti s reakcemi klientů. Dá to dohromady s tím, co se kdy naučil, do toho všeho vloží i sama sebe a má „metodu“ svoji.
Slyším stále moji maminku když říkala: „Děvenko moje, nikdo by neměl kázat huj a žít fuj.“ Snažím se podle toho ve svém životě řídit, a proto nikdy nikomu nedoporučuji to, co sama nedělám. Mí klienti by měli vědět, že to, co jim nabízím, umím i sama žít.
Tyto knihy, které jsem díky mnoholetým a mnohobarevným zkušenostem mohla napsat, můžete zakoupit u mě v ordinaci, v kamenných obchodech i online.
V knize “S láskou ke zdravému pohybu našich dětí“ najdete naprosto jednoduše napsané povídání o tom, jak by se měl (ne musel!), odvíjet pohybový vývoj vašeho miminka, jak ho co nejlépe zvládnout a jaké nástrahy vás přitom mohou čekat.
V knize “Jak teď, tak potom“ je toto vše ještě doplněné o konkrétní příběhy z praxe a o podporu pro vás, rodiče, prarodiče… Zjistíte, že vy a vaše děti jste dokonalí takoví jací jste a že i když se něco v životech nás a našich dětí uděje tak trochu “ z normy“, vždy se to dá nějakým způsobem pospravit.
© 2023 Jana Skalová | Spravuje ReVitta studio
